Jiří Skalický

DOKTOR | OBČAN | POLITIK

slideone.jpg

Potravinové alergeny a alergie čím dál větším problémem

 

Potravinové alergeny se v současné době stávají stále závažnějším zdravotním problémem po celém světě. Podle některých studií trpí v Evropě potravinovými alergiemi 2-3 % dospělé populace a až 8 % dětí. Alergická reakce se u postiženého jedince projevuje nejčastěji jako otok sliznic (senná rýma), pálení a zarudnutí kůže nebo očí, astmatické projevy a v nejhorších případech jako tzv. anafylaktický šok. Při něm dochází k masivnímu rozšíření cév, následně k poklesu krevního tlaku a tím k oběhovému selhání, které může končit i smrtí.

 

Problém potravinových alergií spočívá především v tom, že na rozdíl od ostatních alergií zatím neexistuje účinná metoda léčby, a také to, že alergická reakce je vždy vyvolána požitím potraviny obsahující alergenní složku. Vzhledem k tomu, že tato složka může být v potravině obsažená skrytě, takže o ní konzument neví a při smutné skutečnosti, že i u potravinových může průběh reakce vyústit až v anafylaktický šok, jedná se o skutečně závažný problém.

Není tedy překvapením, že takto nepříznivá situace postupně vyvolala tlak na deklarování a tedy i stanovování potenciálně alergizujících složek, které se mohou v potravinách objevovat. To se odrazilo v příslušné legislativě EU (směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/13/ES a 2003/89/ES a směrnice Evropské komise 2005/26/ES a 2006/142/ES) a následně i v legislativě národní (vyhláška č. 101/2007 Sb.). Seznam alergenních složek zahrnuje obiloviny obsahující lepek, korýše, vejce, ryby, arašídy, sójové boby, mléko a výrobky z něj, suché skořápkové plody, celer, hořčici, sezamová semena, měkkýše, lupinu a oxid siřičitý a siřičitany.

Každý pacient, který má zjištěnou alergii na některý alergen, se může orientovat při výběru potravin údaji na etiketě výrobku – to znamená složení výrobku a upozornění od výrobce. Toto by mělo být postačující pro to, aby pacient měl jistotu, že u něj nedojde k alergické reakci na základě nedeklarovaného alergenu. Nicméně praxe ukazuje, že legislativa chtěla pacientům pomoci, ale zdá se, že se tato snaha obrací i proti pacientům s alergiemi. Mnoho výrobců, kteří nemají jistotu o čistotě vstupních surovin, případně technologické nebo balící linky alibisticky uvádějí na etiketách téměř celý seznam alergenních složek uvedených v legislativě. Tím dochází samozřejmě ke zúžení sortimentu potravin pro alergiky, pokud se striktně drží údajů na etiketách. Praxe samozřejmě také ukázala, že v mnohých případech jsou potraviny kontaminovány alergenními složkami a spotřebitel – pacient to vůbec neočekává.

Tematika potravinových alergií je velmi rozsáhlá, zahrnující lékařskou část, výrobu a distribuci potravin a důslednou kontrolu potravin. V zájmu pacientů je nalezení rozumného řešení na základě dialogu mezi pacienty, výrobci a kontrolními orgány, aby na jedné straně nebyli pacienti zbytečně okrádáni o potravinářské výrobky označované alibistickým tvrzením, ale na straně druhé měli jistotu, že potravina, na které není deklarován žádný alergen, byla skutečně bez obsahu alergenních složek.

PharmDr. Jiří Skalický, Ph.D., primář oddělení klinické biochemie a diagnostiky, Pardubice 

 


2018 © Jiří Skalický - DOKTOR - OBČAN - POLITIK